Výjezd do Uherského Ostrohu

Po delší době se konečně konala akce hodna delšího reportu na webovky. Naši kluci o víkendu vyjeli do Uherského Ostrohu, svést bitvu O krále Slovácka. 

Výjezd plánujeme už dlouho předem, taktéž na našich fb stránkách zveřejňujeme týden do předu výjezdový plakát. Tento zápas bereme velice vážně, Ostroh je náš rival a my se chceme v hledišti náležitě ukázat. Hecujeme lidi mezi sebou v kotli, monitorujeme všemožné varianty a plánujeme udělat choreo. 

Původní plán byl jet vlakem, to se ovšem mění s přílivem nadšených řidičů mávající klíčí od svých osobních automobilů. Na poslední chvíli volíme příjemnější variantu a ve zběsilém tempu si několik posádek  Hodoňáků razí cestu jihomoravskými silnicemi. Do Ostrohu přijíždíme cca 30 min. před úvodním hvizdem. Dáme místním náležitě najevo, že jsme přijeli a mají se na co těšit. Hned na úvod vytahujeme naši narychlo nakreslenou prezentaci Drtiči s velice vyhraným pozadím vrchního malíře hodonínského ultras ateliéru. Fandění probíhá, jak se na derby sluší a patří. Všichni jsou plní adrenalinu a emocí, urážky létají z obou táborů, na ledě se to každou chvilku řeže, rozhodčí je svými výkony přímo famozní a kde kdo už si domlouval rande z domácími. 

Naši kluci od začátku předvádí velice zavádějící výkon. Domácím nestíhají a nereagují na jejich vstřelené branky. Spousta našich  fanoušků skřípe zuby. Vše vyvrcholí po inkasovaném šestém golu (6:0), kdy na let letí asi milion kelímků piva a v publiku to pořádně vře. Myslím si, že naši hráči pociťovali atmosféru z tribun. Věděli, že se děje něco opravdu špatného. Uběhlo pár minut a naši kluci vstřelili 2 goly a do konce 2 třetiny další dva goly. Utkání najednou nabralo úplně jiný rozměr. Opět fandil celý sektor, opět jsme ucítili chuť vítězství (nutno dodat, že náš kotel fandil i za stavu 6:0). V poslední periodě byl soupeř bit, jako žito. Bránil se na všech frontách, bohužel to na vítězství nestačilo a prohráváme 6:5. 

V konečném součtu nám prohra nevadí. Z jednoho jediného prostého důvodu. Naši borci se na zápas nevykašlali, nevzdali to. Začali hrát a bojovali do poslední vteřiny a toho si mi fanoušci moc a moc ceníme. Závěrečnou děkovačku jste si po právu zasloužili. Zápas vám nebyl lhostejný a ukázali jste svoje srdce. 

Na závěr chci poděkovat pořádkovce na stadionu, která s náma měla pevné nervy, měla pochopení pro srandu a byla si vědoma, toho, jak vypadá vyhrocené derby. Neřešila zbytečnosti, vždy jen upozornila, my se zklidnili a všechno bylo v pohodě. Tak to má být všude. 

Zelenočernozelení!